Chovatelská stanice shih-tzu - TRES CHIC

2006

24.12.2006 Vánoce
Naše psí miminko přesně pochopilo, kde je jeho místo, jako správný dárek si lehla pod stromeček :) A Vánoce se jí moc libily, ty papíry, co se můžou trhat a ještě v nich najde něco na zub nebo hračku...co víc si přát:)

Nevím, co se děje, ale v obýváku nám vyrostl strom, fakt nekecám, živý strom a ještě z něho visí nějaké věci, ale nedosáhnu na ně, bohužel...tak jenom chodím kolem a okukuju....a večer se pod tím stromem objevila spousta věcí v papírech, dokonce jsem si mohla některé věci na probádat sama...byly tam dobroty a hračky...to by se mi líbilo každý den...jsem zvědavá, kdy to zase zopakujem, nebo že by vymysleli nějaké další vzrůšo...no nechám se překvapit.

První dny aneb jak jsem pochopila, že u nich asi zůstanu ...

Nikinka se s námi postupně nějak sžívala, první noci občas kňourala, ale přes den měla pořád na práci nějaké lumpárny, takže už si na svou psí rodinu snad ani nevzpomněla.

To byste nevěřili...oni si mě snad chtějí nechat napořád... už jsem tady pár dní a pár nocí... už jsem pochopila, kde je miska a kam se mám jít teda vyčůrat, abych byla pochválená, protože já jsem ráda, když mě chválí a říkají, jak jsem nejšikovnější holčička na světě... ale večer je mi trošku smutno, všichni se ztratí někam pryč a mysleli si, že já budu spát sama, to se ale šeredně spletli, spustila jsem takový nářek, že teda spím v pelíšku vedle postele...a když kňournu, tak mě paniček pohladí, že tam je jako se mnou a že se nemám bát...
A když se pořád nikdo neměl k tomu, aby mě vrátil domů, tak jsem si řekla, že to s nimi teda zkusím, ale dá mi ještě hodně práce, než si je vycvičím, mají nějaký zlozvyk z minulosti, třeba že mám přijít, když volají to Niky, nebo že nemám kousat nic, co mi vyloženě nedají...ale časem určitě zjistí, kdo je tady velitel :)
 

17.12.2006 Nikinečka je doma...
 Konečně jsme se dočkali a přivezli si domů předčasný vánoční dárek :) Co vám budu povídat, už do dveří vkročila hrdě, nenechala se dlouho přemlouvat a zblajzla misku granulí, počůrala si svůj vlastní nový pelíšek a vydala se na obhlídku bytu.... Až s odstupem času můžu říct, že tohle Niku přesně vystihuje, je to Madam, která má svou vlastní hlavu a přizpůsobovat se musí okolí, ona rozhodně ne!!! :)

A jak to vidím já: No to byl zase den, nejdřív se k nám domů nahrnuli zase ti lidi, kteří už si mě jednou byli prohlížet, ale já jsem tomu nevěnovala žádnou větší pozornost, však zase odjedou...ale oni ne, normálně mě vytáhli z ohrádky...proč jen mě? Pustili mě proběhnout s dospělákama ze smečky, tak jsem toho využila, podbíhat jim pod břichem byla velká sranda a taky jsem jim ukradla granuli z misky, ale byla moc velká tak jsem ji neuměla pokousat... Moje lidská maminka, říká si jí chovatelka, ale to jsem tenkrát ještě nevěděla, těm cizím lidem něco povídala a dala jim nějaké papíry...no a pak už to šlo ráz na ráz....Paní chovatelka mi říkala, že mám být hodná, rozloučila se se mnou....ani jsem se nenadála a už jsem byla v autě, v náručí mě držela cizí holka.... No co už, nevypadají až tak špatně a přece jenom v náručí je líp než na sedačce toho rachotícího auta.
No a jsme doma....rozhlížím se kolem, kde je nějaký psí kámoš na lumpárny a on nikde nikdo.... Lidi koukají na mě, já na ně...no tak asi půjdu dál no ...chvilku to tady vydržím, než mě zase vrátí domů za bráchou a ségrou.... Mám tady i pelíšek a hračky a misku....a pořád na mě volají něco jako Niky, tak nevím, co tím jako myslí....No už jsem unavená, tak si na chvilku zdřímnu, než zas pojedu domů....

U paní chovatelky:
25.11.2006 Štěňátka mají 5 týdnů
Jedeme se podívat k paní Michlové do Palkovic na štěňátka. Hned po příchodů nás vítá zbytek "dospělácké" smečky a já si říkám, ať už máme doma taky nějaké vítače, který bude nadšený z každého příchodu ... po 12 letech s Andulkou už si život bez pejska prostě neumím představit. Štěňátka jsou v ohrádce s maminkou Elinkou, nejnadšenější z nás je chlapeček, ale ten už je zamluvený, jednu fenku si nechává paní chovatelka, takže na prodej už je jen Domenica. Ta nás měla ale celou dobu na háku...paní Michlová nám ji předvedla v postoji a ukázala zoubky a tak, ale fenečka se tvářila celou dobu neskutečně naštvaně :) Přesto nás neodradila, Domenicu jsme si zamluvili a za měsíc si pro ni přijedeme....už aby to bylo...

Rané dětství: